Domnívají se, že Dimorphos mohl změnit tvar, což podle nich naznačuje, že jde o slabou hromadu trosek tvořenou materiálem vytlačeným z jeho asteroidu Didymos.
Abychom zjistili, zda mají pravdu, budeme si muset počkat na test provedený sondou Hera Evropské kosmické agentury (ESA), která má vzlétnout letos v září, i když dorazí až v prosinci. 2026. Je třeba vzít v úvahu, že tato planetární obranná operace byla provedena ve vzdálenosti 11 milionů kilometrů od Země.
Dopad však na místě sledovala malá italská družice LICIACube, která pořídila snímky sekund po velkolepé havárii. Okamžik, který byl vysílán živě, sledovaly také vesmírné dalekohledy Hubble a James Webb a také pozemní astronomické observatoře.
Loď o hmotnosti asi 500 kilogramů narazila na Dimorphos rychlostí 22 500 kilometrů za hodinu. O několik dní později vědci z NASA odhadli, že se jeho oběžná dráha kolem mateřského asteroidu Didymos (která byla 11 hodin a 55 minut) zkrátila o 32 až 34 minut, tedy více, než vědci z NASA, kteří misi navrhli, očekávali.